23 Zář Úspěch ostravských Koček
Nadšenými ohlasy veřejnosti – laické i té odborné a mnohaminutovými standing ovation skončily obě premiéry světového muzikálu Andrew Lloyd Webera Cats/Kočky v Národním divadle moravskoslezském , pod jejichž hudebním nastudování je podepsán Marek Prášil.
Milan Bátor v recenzi deníku Ostravan z prvních premiéry hodnotí:
Úspěch ostravské premiéry koček by nebyl možný nebýt charismatického hudebního nastudování Marka Prášila. To považuji za jedno z nejlepších, které jsem dosud na ostravských divadelních prknech slyšel. V minulosti jsem ocenil podobným způsobem práci Jakuba Žídka a je na místě dodat, že i v osobnosti talentovaného Marka Prášila má operetní/muzikálová scéna kumštýře par excellence. Vyznění bylo, díky přesnému vedení Prášila, skvělé v souhře, výkony všech hráčů čitelné a umožňující vychutnat si detaily jednotlivých sólových nástrojů, které často kolorovaly linky zpěvních partů. Z muzikantů v orchestřišti čišela podobná energie jako z herců, svou hru si užívali a v celkovém zvuku to bylo zřejmé. Nutno říci, že představení mělo i po akustické a zvukařské stránce špičkovou úroveň, která byla všem velkou oporou: luxusní sound design Petra Košaře byl jedním z dalších pilířů premiéry.
Krásné výkony zazněly v celém spektru dechových nástrojů, doslova gurmánským zážitkem byly vydatně dimenzované bicí a barevné perkuse, které Lloyd Webber v žádném svém díle takto nezdůraznil a myslím, že s těmi, provedenými ostravskými muzikanty, by byl maximálně spokojen. Tvrdí se, že hudba Koček není tak okouzlující a silná jako třeba v Jesusovi či v Sunsetu Boulevard. Není tomu tak. Lloyd Webberova muzika v Kočkách je více rafinovaná, čerpá z většího stylového spektra, objevují se v ní formální útvary passacaglie (v tématu Grizabelly), tematická práce je sofistikovaná, znamenitě pracuje s chromatikou, na jiném místě zase zní jazzové postupy evokující Henryho Manciniho.
Celý kaleidoskop hudebních barev, melodií, harmonií a rytmů však spojuje Lloyd Webberův dar syntézy, právě v této rozmanitosti a jejím dokonalém sloučení se vyjeví opravdový a nezaměnitelný autor. Jeho hudba dokonale slouží pohybu a je jeho organickou součástí. Nelze ji separovat. Právě v tomto absolutním prolnutí spočívá geniální integrace, kterou Lloyd Webber svými Kočkami dokázal. A ostravské nastudování se může stát jednou z nejlepších inscenací tohoto kultovního díla. Má k tomu opravdu všechny předpoklady.
Recenze z druhé premiéry na stejném deníku hovoří obdobně pozitivně:
Největší oporou sobotní reprízy byl opět dirigent Marek Prášil a skvělý orchestr operety/muzikálu, který opět zahrál s nasazením, perfektními individuálními výkony i společnou hudební synergií. Hudební nastudování Prášila nemá jediné slabé ani hluché místo a je největší dominantou ostravských Koček.
